Wilhelm vydal svou německou verzi knihy I-ťing v roce 1924. Jako překladatel byl až úzkostlivě přepečlivý – jeho první kompletní německý nástin byl přeložen zpět do čínštiny, aby ho mohl překontrolovat Lao Nai-sian (jeho starý moudrý čínský učitel). Západní učenci se knize vysmívali jako sbírce zastaralých kouzelných zaříkadel a Jung (který napsal předslov) věděl, že byla často „využívána k pověrčivým účelům.“ Přesto v ní spatřoval ztělesnění živoucího ducha čínské civilizace, neboť na ní spolupracovali nejlepší duchové Číny a přispívali do ní po tisíce let.