Čtení o národním divadle

Čtení o Národním divadle nechce být a není systematickými dějinami stoletého vývoje první české scény. O jaké čtení jde, říká podtitul – útržky dějin a osudů. Těmi útržky je třicet kapitol, jejichž tématem jsou důležité a příznačné události za prvních sto let Národního divadla. Jsou to jak milníky politické (28. říjen 1918 a 9. květen 1945) a vývojové (požár a znovupostavení ND, první zahraniční úspěchy, zvláštní představení pro dělníky, inscenování české klasiky), tak především zápasy uměleckých osobností, které svou prací probojovávaly smysl ideje Národního divadla ve všech jeho tělesech, opeře, činohře a baletu. Vedle prvního ředitele F. A. Šuberta se tu setkáme s dirigenty, režiséry, choreografy i scénografy (Kovařovic, Ostrčil, Talich, Hilar, Honzl, Jenčík, Machov, Svoboda), s herci a zpěváky (Mošna, Pospíšilová, Hübnerová, Vojan, Kohout, Dostálová, Burian, Zítek), ale i autory a skladately (Salda, Čapek, Hrubín, Janáček). Přestože jednotlivé kapitoly jsou založeny monograficky, nejsou izolované, jsou propojeny (řada postav se objeví v několika kapitolách – včetně těch, jimž není věnována samostatná kapitola) a tvoří celek, který podává velmi dramatický obraz z dějin Národního divadla. Dramatické jsou i samotné kapitoly. Každá vychází z jedné konkrétní události, od jednoho historického data. Odtud se odvíjí dozadu i dopředu vše, co tuto událost, osobnost, problematiku může ozřejmit, ale i naopak: každá z těchto klíčových událostí poskytuje příležitost ukázat širší dějinné souvislosti. Napětí uvnitř kapitol vychází také ze způsobu výkladu: jde o dialog dokumentárních materiálů nejrůznější povahy (použitá literatura čítá na 250 základních položek, dále bylo čerpáno z archívních fondů osmi institucí) s výkladem autorů knihy. Dokumentárnost čtení zvyšuje 379 fotografií. A tak vybrané kapitoly z dějin Národního divadla, doplněné kalendáriem dějin této scény, jsou vlastně jistým druhem historického výkiadu, ne sice dějinami denních událostí, ale příspěvkem k dějinám formování ideje Národního divadla a jeho postavení v naší národní kultuře a ve společnosti.