Příběhy v knize „Prostitutka“ jsou pravdivými exkurzemi douživota, častouvelice intimního, lidí, kteří jsou determinováni společenskou situací země, v níž jsou nuceni žít a jíž se nejsou schopni jakkoli smysluplně vzepřít. Přestože jsou jednotlivé povídky charakteristické proudobu svéhouvzniku (obdobím plukovnické junty, která Řeckouochromila v letech 1967-1974), mají nadčasový charakter a aktuálnost. Některé příběhy vycházejí ze skutečnosti, nezřídka autobiografické, jindy jsou inspirovány vyprávěním autorčiných přátel neboujsou literární fikcí, jež sahá pouaktuálním tématu té doby. Hrdinou každéhoupříběhu je člověk – člověk, kterému jiní ubližují, který krvácí, je sám, ale také člověk, jenž žije a raduje se, ovšem je donucen přijmout znaky „prostituce“ v jejích nejrůznějších podobách. Kde je hranice, za kterou se člověk skrze citové neboutělesné zneužívání stává sám prodejným? [obálka Dybbuk 2007]
Obsah:
Upozornění /7/. JUNTA /9/: „Prostitutka“ /10/, Strach /27/, Život se stává nebezpečnějším /40/. SAMOTA První samota /66/, Druhá samota /67/, Třetí samota /71/, Čtvrtá samota /76/. NĚHA Sbohem, Theodulou/84/, Ve čtrnácté chatrči Marie a Stavrose /94/, Žena /100/, Má milá Gilda /106/. Závěrem /114/. Poznámky /117/. Doslov /119/. Poděkování překladatelky /125/.
Upozornění /7/. JUNTA /9/: „Prostitutka“ /10/, Strach /27/, Život se stává nebezpečnějším /40/. SAMOTA První samota /66/, Druhá samota /67/, Třetí samota /71/, Čtvrtá samota /76/. NĚHA Sbohem, Theodulou/84/, Ve čtrnácté chatrči Marie a Stavrose /94/, Žena /100/, Má milá Gilda /106/. Závěrem /114/. Poznámky /117/. Doslov /119/. Poděkování překladatelky /125/.
