Osho. Cesta bíleho oblaku

Tibeťané mají jednu meditaci,při níž sedí zcela sami na vrcholu hory a meditují o bílých oblacích, které plynou oblohou.Pozorují je nepohnutě a spojují se pozvolna s nimi.Sedí na vrcholcích jako bílá oblaka bez myšlenek a jsou jen prostě zde. Bez odporu, bez boje nic nedosahují, nic neztrácejí.Zažívají jen čisté Bytí, oslavují souzvuk, extázi, svatost…Proto nazývám svou cestu Cestou bílého oblaku. A přál bych si, abyste se také stali bílými oblaky a jen tak pluli po obloze sem a tam,ne k nějakému určitému bodu, nýbrž jen sem a tam, kam právě vane vítr