o cestě jedné duše, která často bývala učitelem a nejednou uvažovala, zda má smysl se vůbec znovu vtělovat; pojďme chvíli spolu
Recenze:
Kdysi dávno, když jsem byla ještě dost malá, stala se mi zvláštní věc. Na první pohled to nebyla událost ničím zajímavá, pro mě ale ano… Jednou mi sousedka přinesla poštovní známku. Byla blankytně modrá, voněla dálkami a byl na ní nápis Malta. Dobře si pamatuji na tehdejší pocit. Všechno na té známce mi bylo jakoby známé … ale něco dalekého, něco až hluboko za tím vším.
Myšlenka na Maltu se ale vracela stále a stále častěji. Dala jsem si úkol. V tomto životě spojím zkušenosti své duše. Ano, chci, aby můj život byl již dokonale vědomý, spojím všechno, co o sobě vím, kruh se uzavře a dokončím pouť své duše za hledáním svých vlastních kořenů a zkušeností. Nebude již přítomnost ani minulost, bude to jedno a to samé, probíhající vlastně najednou, neboť všechno na sebe tak dokonale navazuje a prolíná se, že se to nakonec spojí v jedno. Pak zbude jen přítomnost, která ovšem nebude z donucení, ale na základě hlubokého poznání sebe sama … a svého osobního příběhu, který však přesahuje zkušenost jednoho či více životů, který bude o tom, jak to všechno „začínalo“. Je-li to samozřejmě možné…
Energie našeho záměru otevřela další události a zajímavé shody náhod. A o tom všem pojednává kniha, kterou držíte v ruce.
